Kváča se loučí s Tygry. Chci se posunout dál, Liberci patří velký dík, říká
Liberec – Neúspěšné čtvrtfinále s Hradcem Králové uzavřelo hned několik kapitol. Jedna z nich se týká i libereckého brankoviště, které v následujícím ročníku už nebude hájit Petr Kváča. V tygřím dresu naskočil do 162 zápasů a v sezóně 2020/21 dotáhl tým až do extraligového finále, načež získal i ocenění pro nejlepšího brankáře soutěže. „Zatím si nechám pro sebe, co bude dál. V Liberci ale končím,“ svěřil se pětadvacetiletý gólman.
Sérii s Hradcem Králové jsi bohužel nedochytal kvůli zranění. Můžeš už nyní prozradit, co se ti vlastně stalo?
Při jednom zákroku jsem si natrhl tříslo, což v tu chvíli znamenalo dva až tři týdny pauzu. Řekl jsem ale, že bych byl rád jako dvojka a kdyby nastal problém, naskočil bych a nějak to odehrál. Nicméně jsem věděl, že týmu na sto procent pomoct nemůžu. Na tréninku i rozbruslení už jsem jen stál. Byla to taková hořká tečka.
Věděl jsi po tom zákroku hned, že je to špatné?
Ano, v první chvíli jsem se nemohl ani zvednout. Když jsem se podíval na čas a zbývalo nějakých deset minut do konce, tak jsem to chtěl dochytat. Bylo to ode mě riskantní, protože kdybych si ten sval definitivně urval, tak už by to byl velký problém. V takové fázi zápasu už jsem ale nechtěl střídat.
V brance za tebe na poslední dva duely zaskočil Jakub Neužil. Co říkáš na jeho výkony?
Když do toho takhle naskočil, klukům hodně pomohl. Takhle dlouho nechytat a naskočit do prvního zápasu play-off, ještě do takhle vyhrocené série… Smekám před ním klobouk.
Jak hodnotíš vaši celkovou spolupráci v průběhu ročníku?
Mám mu co vracet za celou sezónu. Celý rok stál po mém boku i s Kingem (Danielem Králem, pozn. red.) a Martinem Láskou. Věděli jsme, že budu chytat víc, ale Kuba to přijal a navzájem jsme si pomáhali. Prošel taky určitým vývojem a je to úžasný parťák.
Myslíš si, že po té náročné sérii s Plzní bylo čtvrtfinále váš strop?
Nevím, jak to vnímá okolí, ale podle mě jsme měli na víc. Když se ohlédnu, jakým vývojem jsme prošli celou sezónou, tak jsme tu čtvrtfinálovou sérii mohli natáhnout nebo i vyhrát. V play-off už ovšem rozhodují opravdu malé detaily a Hradec hrál výborně.
„Všichni mě tu přijali do rodiny. Třeba se tu ještě ukážu.“
Hodně se poslední dobou spekuluje o tvém odchodu. Co můžeš říct o své budoucnosti?
Zatím bych si to radši nechal pro sebe. Každopádně už nyní je jasné, že u Tygrů pokračovat nebudu.
Jaké důvody stojí za tvým odchodem?
Celkově je to o nějakém vývoji. Liberec byl super přestupová stanice, teď chci svou kariéru posunout zase dál. Když člověk tu možnost má, tak by si pak vyčítal, že něco nezkusil.
Jak se budeš za svou severočeskou kapitolou ohlížet?
Přišel jsem sem v třiadvaceti letech a hned jsem do toho naskočil. Liberci patří velký dík. Od začátku mi trenéři věřili, že to zvládnu. Doufám, že jsem jim tu důvěru vrátil. Z hokejové i lidské stránky mi to angažmá dalo opravdu moc. Třeba se tu ještě ukážu.
Nelze se nezeptat konkrétně na trenéra brankářů Martina Lásku. Jaký na tebe měl vliv?
Na začátku jsme měli společně nějakou vizi. Jemu patří velký dík za tuhle sezónu, ale to i všem z týmu. Za ty roky, co jsem tady strávil, mě tu všichni přijali do rodiny. Musím říct, že i když jsou někdy neshody a člověk má horší náladu, tak jsme lidi a děláme chyby. Hlavní potom je, jak se k tomu dokážeme postavit.
Asi je to i vzhledem k tomu zranění hodně těžké loučení...
Takové hořkosladké. Bohužel nepřišel týmový úspěch. Sdílet radost a emoce s ostatními je na hokeji to nejlepší, proto se to hraje. Sladký je to v tom, že tu byl nastavený nějaký vývoj. Při mém příchodu jsme si řekli, co se ode mě čeká a na čem ty tři roky budeme pracovat. Když se zpětně ohlédnu, tak jsme naše cíle splnili, včetně konzistencích výkonů, které jsou u brankáře nejdůležitější.
Co tě nyní čeká v tvé nejbližší budoucnosti?
Dát se co nejrychleji do kupy, abych mohl zase začít trénovat. Určitě se chci podívat za rodinou a něco podniknout s přítelkyní.
Petr Kváča a Matěj Machovský (Hradec Králové) po čtvrtfinálové sérii
