Ze srdce mi spadl obrovský kámen, usmívá se Gajda po srovnání série
Brno/Liberec - Junioři ve čtvrtfinále play-off sehráli druhý vzájemný duel s Kometou Brno. Po pondělní prohře dokázali srovnat sérii na 1:1, výhra se však neobešla bez dramatu. Tygři ztratili třígólové vedení a utkání nakonec dospělo až do samostatných nájezdů. "Zkazili jsme si to sami," komentuje výkon Petr Gajda, střelec úvodní branky zápasu.
Jak velký kámen ti spadl ze srdce po takhle vybojovaném zápase?
Ze srdce mi spadl obrovský kámen. Byly to neskutečné nervy, ale my si to zkazili sami. Zalezli jsme, přestali hrát a dali soupeři šance, které využil.
Lze říci, že by se dal tento duel rozdělit na dobře a špatně odehranou polovinu?
Určitě ano. Do doby, kdy jsme vedli 3:0, jsme hráli hlavou, s klidem a dělali jsme, co jsme měli. Pak přišel faul, inkasovali jsme branku a v tu chvíli jsme začali bláznit, nehráli jsme s lehkostí a předržovali jsme puky. Dostali jsme se do velkých problémů, ale naštěstí jsme to uhráli na nájezdy.
Čím jste v první půli zápasu vynikali, když jste si dokázali vytvořit tříbrankové vedení?
Hodně jsme napadali, byli jsme tvrdí, využili jsme přesilovku pět na tři. Nedali jsme Kometě prostor, což bylo důležité. Neměli v tu chvíli klid, který naopak ve druhé polovině zápasu získali a karty se obrátily.
Máš pocit, že vás svazovala nervozita ve chvíli, kdy vám utkání začalo protékat mezi prsty?
Je to možné. Klukům do hlavy nevidím, ale když jsem já osobně koukal na časomíru, tak utíkala velmi pomalu (smích). Je to pro nás zkušenost. V tuto chvíli nehrajeme na body, ale na vítězství. To se nám na venkovním ledě podařilo alespoň jedenkrát urvat, takže domů vezeme sérii za stavu 1:1, což je fajn.
V prodloužení jste hráli velmi opatrně. Jaké jste měli instrukce od trenéra?
Měli jsme hrát hlavně s chladnou hlavou, nechybovat a neprohrát v situaci jeden na jednoho. Myslím, že oba týmy hrály opatrně, ale soupeř byl víc na puku a my jsme prodloužení pasivně ubránili.
Z jaké situace vyplynul tvůj gól, kterým jsi otevíral skóre zápasu?
Soupeř si nahrával, my jsme forčekovali a já jim to vypíchl. Když jsem dojel puk a uviděl brankáře, blesklo mi hlavou jen: „On je hrozně vysoko, takže co teď?“ V tu chvíli jsem si vzpomněl na pana Bermanna, který vždy říká: „Nebezpečná rychlá střela!“ to jsem ale věděl, že neprojde. Otočil jsem se, plácl do toho a byl z toho gól.
Zahajoval jsi sérii nájezdů a svou šanci neproměnil. Co mělo být podle tebe jinak?
Já tohoto brněnského gólmana vůbec neznám. Nevěděl jsem tedy, co od něj čekat. Když jsem si ho však prohlížel při rozbruslení, všiml jsem si, že chodí rychle dolů. Proto jsem při nájezdech střílel nahoru a chtěl mu kotouč protlačit kolem hlavy, což se ale nepovedlo.
Je tvým pravidlem, že při rozbruslení sleduješ soupeřova gólmana?
Ano. Pozoruji gólmany a zjišťuji, jestli je znám, nebo ne. Sleduji ale i obranu a kluky z útoku. Při rozbruslení hodně koukám i na druhou stranu. Myslím si totiž, že se to pak může hodit.
Nyní je jasné, že vás v Liberci čekají dva zápasy. Co si do nich chcete přenést?
Určitě si musíme odnést poučení. Nemůžeme bláznit, naopak to chce chladné hlavy a jednoduchou hru. To je podle mě nejdůležitější. Ve chvíli, kdy si děláme, co chceme, to dopadá špatně.
