Doufám, že teď už jsem si všechna zranění vybral, říká navrátilec Bulíř

Liberec - Bílí Tygři vkročili do letošních vyřazovacích bojů tou správnou nohou triumfem nad Plzní 4:1. Navíc také s navrátilcem do sestavy Michalem Bulířem! Ten vlétl do zápasového kolotoče poprvé od 20. prosince a hned se zapsal i do statistik asistencí na druhou branku.

Bezmála dva a půl měsíce se museli svěřenci Patrika Augusty obejít bez svého nejlepšího střelce historie. Absence přitom měla být o mnoho kratší. „Mysleli jsme si, že to bude zahojené během dvou tří týdnů a půjdu na led. Nešlo to ale tak hladce, jak by mělo,“ vrací se ke svému zranění Michal Bulíř.

Ve finále bylo nutné řešit celou situaci znovu. „Trvalo to dlouho, protože se to na začátku špatně vyšetřilo po utkání v Litvínově v mostecké nemocnici. Potom se udělala další vyšetření a zjistilo se, že sval nebyl zašitý tak, jak by měl. Tím se to celé protáhlo a byla nutná operace,“ rozkrývá liberecký forvard.

Cesta k opětovnému zapojení do extraligy se rodila postupnými krůčky, na ledovou plochu poté naskočil útočník šelem až minulý týden. „Byly dny, kdy jsem se do toho musel dostávat na tréninku a nebylo to stoprocentní. Nemohl jsem tomu dávat vše,“ komentuje průběh Bulíř. Jisté nebylo ani jeho nasazení do úvodního klání s Plzní. „Do poslední chvíle nebylo jasné, zda do prvního předkola nastoupím. Nakonec se rozhodlo tak, že mě do utkání pustí.“

Patrik Augusta k Bulířově návratu

Jsme všichni rádi, že Bulda utkání zvládl. Věříme, že bude s každým dalším zápasem lepší a lepší.

Liberecká osmaosmdesátka strávila na ledě ve svém návratu bezmála devatenáct minut, naskakovala na křídle první lajny a zapsala se asistencí do bodových statistik. V pocitech z jeho dlouho očekávaného znovuzapojení tak převládala pozitivita. „Musím říct, že to bylo lepší, než jsem očekával. Cítil jsem se docela dobře, dost mi ale pomohli i kluci. Slušně jsem dokázal zachytit taky tempo zápasu.“

Pro odchovance Tygrů je nicméně probíhající ročník co se zranění týče smolný. Nejprve promeškal kvůli nastřelenému kotníku měsíc na podzim, nyní zhruba dvojnásobnou dobu kvůli lýtkovému svalu. „Doufám, že už jsem si všechna zranění vybral. Když porovnám loňskou a letošní sezónu, tak to je nahoře a dole. Snad se na mě přestane lepit smůla a odehraju už všechno do konce, abych byl platný pro tým,“ uzavírá Michal Bulíř svou výpověď.